|
|
Volný čas jedince s omezenou mobilitou
PECHAROVÁ, Nikola
Diplomová práce se zabývá žitou zkušeností jedince na invalidním vozíku a tedy i získaným postižením. V práci je na základě interpretativní fenomenologické analýzy poukázáno na to, jak pohlíží jedinec na svůj volný čas, na možnou problematiku spojenou s jeho omezením a jak na jedince pohlíží i okolí. Teoretická část charakterizuje tělesné postižení a volný čas jedince s tělesným postižením. Praktická část popisuje žitou zkušenost jedince na invalidním vozíku.
|
|
|
Jak se změní životní styl rodiny poté, co jeden z jejich členů získá neurologické postižení
BÖHMOVÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá žitými zkušenostmi rodičů, kteří mají dítě s vážným onemocněním a získaným postižením. V práci jsem pomocí fenomenologické interpretativní analýzy poukázala na to, jaký vliv má onemocnění dítěte na životní styl rodiny, ale také na jeho změnu společně s pohledem na kvalitu života. Také přiblížím to, jaká je cesta několika maminek od zjištění diagnózy přes nutnou a života ohrožující adekvátní léčbu až po návrat do běžného života. Přes velmi náročnou péči o nemocné dítě si všechny respondentky musely v průběhu času projít obdobím smíření a vyrovnání s diagnózou dítěte.
|
|
|
Užívání návykových látek a závislostní chování u osob se získaným tělesným postižením: dotazníkové šetření.
Císařová, Ivana ; Svěcená, Kateřina (vedoucí práce) ; Kulhánek, Adam (oponent)
Východiska: V České republice i v zahraničí se adiktologickou tématikou u skupiny osob s tělesným postižením zabývá velmi malé množství výzkumů, ačkoliv existuje mnoho rizikových faktorů, které se v této skupině mohou podílet na vzniku problémů s užíváním návykových látek. Právě užívání návykových látek také mnohdy hraje roli v etiologii vzniku samotného tělesného postižení. Cíl: Hlavním cílem této práce bylo zmapovat a analyzovat užívání legálních i nelegálních návykových látek a závislostní chování ve specifické skupině osob se získaným tělesným postižením. Metody: Výzkum byl pojat kvantitativní metodou a data byla získána pomocí dotazníkového šetření, které bylo provedeno online. Dále byla data zpracována a analyzována v programu Microsoft Excel a TIBCO Statistica 13. Výzkumný vzorek byl tvořen 102 osobami se získaným tělesným postižením, jejichž průměrný věk byl 39,8 let. Výsledky: Z výsledků vyplývá, že dle dotazníku AUDIT abstinuje a nebo konzumuje alkohol s nízkou mírou rizika 88,2 % jedinců ve skupině osob se získaným tělesným postižením. U respondentů s očekáváním pozitivní prognózy vývoje svého tělesného postižení bylo skóre získané v dotazníku AUDIT významně nižší než u respondentů bez pozitivního očekávání. Dále bylo zjištěno, že denně nebo téměř denně kouří 18,6 % respondentů a většina...
|
|
|
Model psychické krize u jedinců se získaným zdravotním postižením
JAŠKOVÁ, Kristýna
Získané zdravotní postižení je dnes velmi diskutované téma. Je důležité zmínit, že jedinci se získaným zdravotním postižením se s danou náročnou životní situací vyrovnávají individuálně, reagují individuálně na základě jejich zkušeností, temperamentu a je třeba se k těmto jedincům tak i chovat. Prochází si určitými fázemi vyrovnávání se s náročnou životní situací a tyto fáze jsou dle různých autorů v této práci popsány. Modely jsou opřeny o základní model vyrovnávání se s tíživou situací dle Kübler Rossové, která se primárně zabývala umírajícími osobami a jejich vyrovnáváním se s blížící se smrtí. Model byl následně zobecněn i na osoby, které se vyrovnávají s jakoukoliv tíživou situací v jejich životě. V této práci jde konkrétně o získané zdravotní postižení. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak se jedinci se získaným zdravotním postižením vyrovnávali a zda tyto osoby v průběhu vyrovnávání se s tíživou situací využili odbornou či laickou pomoc. K naplnění cílů byl využit kvalitativní výzkum. Pro sběr dat byl využit polostrukturovaný rozhovor se čtyřmi dotazovanými s různým typem získaného zdravotního postižení. Rozhovory byly uskutečněny v přirozeném prostředí jedince. Výsledky výzkumu prokázaly, že každý jedinec je individuální osobností, proto se každý se svým postižením vyrovnával jiným způsobem a na základě rozdílných zkušeností, schopností. Bylo také zjištěno, že si žádná z osob neprošla všemi fázemi modelu psychické krize. Výzkumný soubor v této bakalářské práci je velmi odlišný a různorodý, co se týče typu postižení, pohlaví, zranění aj., proto nelze s přesností vyvodit jeden určitý závěr. U každého jedince byly zjištěny různé fáze modelů psychické krize, kterými si dotazovaní procházeli. Každý z účastníků využil určitou pomoc v krizi. Všichni z dotazovaných využili laickou pomoc, tedy pomoc ze svého blízkého okolí. Dva z dotazovaných využili navíc také odbornou pomoc. Výsledky bakalářské práce by mohly sloužit k prohloubení informací pro studenty psychologie, zdravotnictví či sociální práce. Následně by mohla být tato práce vhodná pro pracovníky organizací zaměřující se na zdravotní postižení či pro blízké přátele a rodinu zdravotně postižených osob.
|
host ::
RSS.